Šrí Ramana Mahariši je pravým, synem Indie. Je ryzí a navíc má v sobě něco zcela fenomenálního. V Indii je nejbělejším místem v bílém prostoru.

To, co nacházíme v životě a učení Šrí Ramany, je to nejčistší z Indie, a dýchá zpěvem tisíciletí. Je to to, co osvobozuje svět i lidstvo. Tato melodie je založena na jediném velkém motivu, jež se odráží v tisíci barevných zrcadlících ploškách, a v duchu Indie přináší svěžest, jejímž nejposlednějším reprezentantem je Šrí Ramana Mahariši.

Totožnost svrchovaného Já a Boha zaráží, až zaskočí Evropana, ba může ho i poděsit. Je to specifická realizace východu, kterou Šrí Ramana Mahariši ve svých promluvách uvádí. Psychologie k tomu nemá, co by dalšího dodala, jedině snad poznámku, že tato totožnost leží daleko nad rozsahem pole, které sama nabízí.

Cíl východních zkušeností je totožný se západní mystikou a ohnisko zaměření se obdobně pozvedává od já (ega) k svrchovanému Já, od člověka k Bohu. „Exercitia spiritualita“ (duchovní cvičení) uvádějí podobné úsloví, kdy „osobní vlastnosti“, tj. já, se v nejvyšším možném stupni podrobí Kristově vlastnictví. Šrí Rámakršna zastával o svrchovaném Já podobné stanovisko, avšak u něho vystupuje poněkud více dilema mezi já (egem) a svrchovaným Já. Šrí Ramana Mahariši jednoznačně prohlašuje, že pravým účelem spirituální praxe je rozpuštění já – ega. Šrí Rámakršna v tomto ohledu vyjadřuje poněkud váhavější postoj, neboť říká: ,,Jak málo je těch, kteří se osvobodí od já (ega) a dosáhnou sjednocení (samádhi). To je velmi vzácné. Když nakonec zjistíme, že já–ego nemůže být zničeno, pak ať je ponecháno jako ,,já“ služebníka.“ Šrí Ramana byl v tomto ohledu daleko radikálnější.

Změny vztahů mezi těmito dvěma kvalitami, já (egem) a svrchovaným Já, představuje pole zkušeností, které introspektivní vědomí východu prozkoumalo a odhalilo do takového stupně, že je pro západního člověka téměř nedosažitelné. Filosofie východu je zcela odlišná od naší. Představuje však nesmírně vzácný dar, který, „chceme-li ho vlastnit, musíme ho napřed dosáhnout“. Slova Šrí Ramany Maharišiho shrnují základní podstatu věcí, jež dech Indie nashromáždil během tisíců let v kontemplaci o svrchovaném Já. Vlastní život a práce Ramany je opětovně příkladem, znázorňujícím nejvnitřnější úsilí člověka Indie, jak nalézt osvobozující prvotní zdroj.

Východní národy začínají pociťovat neklid nad rychlostí rozkladu jejich spirituálních hodnot, přičemž to, co místo toho přichází, nemůžeme vždy pokládat za nejlepší výdobytky západu. Je proto možné dívat se na mudrce Šrí Rámakršnu a Šrí Ramanu Maharišiho jako na proroky moderní doby. Připamatovávají nám nejen tisíciletou duchovní kulturu Indie, ale přímo ji žijí. Jejich život a učení jsou impozantním varováním, abychom nezapomínali na věci duše ve všech nových věcech západní civilizace, ve spojení s materialisticko-technickými a komerčními zájmy světa. Udýchaný impulz držet a ovládat politické, sociální a intelektuální pole, které hledá zjevně neuhasitelná vášnivá duše západního člověka, se tak šíří na východě s hrozivými následky, které nebudeme moci přehlédnout. Nejen v Indii, ale i v Číně se toho již mnoho ztratilo v místech, kde dříve duševní život žil a rozkvétal. Ven orientovaná kultura západu je opravdu schopná vyřešit mnohé zlo, jehož zneškodnění bylo žádoucí a prospěšné. Nicméně, jak nám zkušenost ukazuje, cena tohoto pokroku je velmi vysoká, zvláště ve spojení se ztrátou spirituální kultury. Nikoho nepřekvapuje vlastní nenasytnost, ba považuje ji za své přirozené právo, a neuvědomuje si, že jednostranná strava duše vede k nejzávažnějším poruchám duševní vyrovnanosti. Toto tvoří onemocnění západního člověka, přičemž tento západní typ člověka nechce polevit, dokud svým chamtivým neklidem nenakazí celý svět.

Moudrost a mystika východu, pokud hovoří vlastním jedinečným jazykem, má tedy mnohé ke sdělení. Toto by nám mělo připomenout, že sami máme v naší kultuře cosi podobného, na co jsme již zapomněli. Zároveň by se naše pozornost měla nasměrovat k tomu, co jsme jako nedůležité již odložili, totiž osud naší vnitřní bytosti. Život a učení Šrí Ramany Maharišiho je důležité jak pro Indy, tak pro člověka západu. Nejenže vytvářejí zprávu, která je pro lidstvo nesmírně důležitá, ale tato zpráva také obsahuje poselství, že lidstvu hrozí ztráta v chaosu vlastní nevědomosti a nedostatku sebeovládání.