Robert Adams: Dobré odpoledne. Je dobré být opět s vámi. Vítejte na druhém bhandara setkání, pořádané spolkem džňána marga. Co znamená bhandara? Znamená to někoho nasytit. Je to vlastně spojeno s nasycením lidí bez domova a chudých. Tak to je to, co budeme dělat. Uvědomte si, že od nynějška až do vánoc můžete lidi bez domova potkat všude. Dejte jim buď nějaké jídlo, nebo 10 dolarů a řekněte jim: „Bůh vám žehnej.“ Uděláte to?

Návštěvníci: Ano.

Robert Adams: Zachovejte se tak vůči prvnímu člověka bez domova, kterého potkáte. Nevybírejte si.

Každý na této planetě, každá lidská bytost, dělá to, co dělá jen z jednoho důvodu – aby dosáhl či dosáhla štěstí. Přemýšlejte o tom. Vše co děláte, vše, je k tomu, abyste se stali šťastní. Lidé se vezmou, aby byli šťastní. Pak se rozvedou, aby byli šťastní. Pak se vezmou, aby byli opět šťastní. A pak se opět rozvedou, aby byli šťastní. Vše, co děláte, je, abyste byli šťastní.

Je to subjektivní. Uvědomujeme si, že máme odlišné cíle. Myslíme si: „Dělám toto, protože to chci dělat.“ Ale pokud jdete hluboko do sebe sama, uvidíte, že pravý důvod je být šťastný. Všechno konání – bez rozdílu – je proto, aby se dosáhlo štěstí. Vrah či vražedkyně zabíjí, protože si ve své pokřivené mysli myslí, že když se zbaví určité osoby, udělá ho to nebo ji šťastným. Nájemný vrah zabíjí, protože sní o tom, že peníze, které dostane, může utratit a koupit si věci, které ho učiní šťastným.

Vše děláte proto, abyste byli šťastní. Opravdu. Vše. Nejsou žádné jiné důvody. Můžete si myslet, že máte rozdílné důvody, ale chcete být šťastni. Věnujete se duchovnímu životu, abyste nalezli štěstí. Cokoli děláte, je proto, abyste byli šťastní, a takto můžete uvažovat o tisících událostech vašeho života. Věříte, že to děláte z jiného důvodu, ale pokud jste k sobě opravdu upřímní, zjistíte, že to děláte jen pro vaše vlastní štěstí. Dokonce, i když jakkoli pomůžete chudákovi, děláte to, abyste byli šťastní. Učíte se ve škole, abyste byli doktorem, zdravotní sestrou, účetním, přísedícím u soudu. Vše se učíte pro vaše štěstí. Cítíte, že na této dlouhé životní dráze se můžete stát šťastní. Ale co když si nějak začnete uvědomovat, že štěstí, které hledáte zevně, jste vlastně vy sám? Že vzrušení, které prožíváte ve vnějším světě, když děláte určité věci, není nic jiného, než vy sami? Že štěstí, které jste všechny ty dlouhé roky hledali, domnívajíc se, že vaše naprosté štěstí je vystudovat, vdát se či oženit nebo najít dobrou profesi, se nedostaví? Pak začnete chápat, pak začnete přemýšlet, že toto štěstí, které hledáte, jste vždy měli. Nejenom, že jste ho vždy měli, jste to vy. Vy jste štěstí. Extrémní štěstí. Naprostá blaženost.

Ve vnějším světě neexistuje nic, co vás učiní šťastným, srovnatelně s tím, jakým štěstím už jste. Začněte o tom uvažovat a pochopíte, že tento svět je světem neustálých proměn. Nic nezůstává beze změny. Tak jak by vás svět mohl učinit šťastné? Může vás potěšit na krátký čas, na moment, ale vše se musí změnit. To už všichni znáte. Vše, co prošlo vašim životem a učinilo vás šťastnými, se změnilo. Nezůstává to beze změny. Vše se změnilo. Ale přesto si nepřipustíte a neuvědomíte si, že jediným skutečným štěstím, jste vy sami.

Můžete si říct. „Ale já nejsem šťastný. Cítím se mizerně. Mám deprese. Mám práci, která mě nebaví. V mém životě je něco špatně. Potřebuji víc peněz. Potřebuji více lásky.“ A myslíte si, že když tyto věci získáte, učiní vás to šťastnými. Pravdou je, že budete na chvíli šťastní, ale když tyto nově získané věci zevšední, vaše deprese se vrátí zpět. A v hledání štěstí ve vnějším světě budete pokračovat tak dlouho, dokud nepocítíte, že jste štěstím.

Ale proč to nepociťujete, když víte, že to tak je? Je to podobné jako s cibulí. Abyste se dostali k jádru cibule, musíte svlékat vrstvu po vrstvě. Těmito slupkami bylo jádro cibule překryté. Tak vyjde najevo, že naše štěstí, světlo, kterým jsme, bylo přikryté nevědomostí, májou, velkou iluzí a my tak reagujeme na svět a na situace, místo abychom se stočili dovnitř k nalezení pravdy, že jsme štěstím. Bez ohledu na to, co se na tomto světe děje, nás to pak nebude trápit, nedokáže to zasáhnout naše štěstí.

Pokoušíme se změnit vnější podmínky. Běháme po celém světě. Hledáme toto, hledáme tamto, stále věříme a myslíme si, že tam někde existuje nějaké štěstí, které jsme ještě neobjevili. A že budeme navždy svobodní, když toto štěstí nalezneme. Už začínáte rozumět, že na tomto světě neexistuje nic, co vás může učinit svobodnými nebo šťastnými? Tento svět vás může učinit šťastné jen na chvíli, jen na moment.

Přemýšlejte o manželství. Když vstoupíte do manželství, jste tak šťastní. A jak plynou týdny a roky, začínáte být nešťastní. A i když si to nepřipouštíte, tak vaše manželství už není tím, co dříve. To samé je s vaší prací. Když poprvé získáte práci, milujete ji. Myslíte si, že je to nejvyšší dobro. Je to nejlepší práce, jakou jsem kdy měl. Mám ji rád. Po šesti měsících, po roce jste znudění. Záležitost nevyšla, jak jste mysleli, a začnete hledat novou práci, nové štěstí – stále hledáte nové štěstí. Stěhujete se, změníte město, stát, získáte nové přátele, abyste byli šťastní. Stále hledáte toto štěstí.

Možná, že jste už četli, že štěstí je uvnitř vás, ale přesto na to nedbáte. Pokračujete v hledání. Pokračujete v zápase. Bojujete, vyhlížíte štěstí, hledáte štěstí, stále vzhlížíte k vnějšímu světu. Neustále věříte a myslíte si, že vám svět nějaké štěstí přinese. A nikdy se nepoučíme. Stále věříme, že když vyhrajeme v loterii, budeme nejšťastnější člověk na zemi, ačkoli bylo dokázané, že to není pravda. Když sledujete životy lidí, kteří v loterii vyhráli, tak jsou provázeni mnoha strašnými událostmi. Někteří se stali alkoholiky. Jiní opustili svoje rodiny. Další šli do vězení. Těmto lidem se přihodilo mnoho podivného.

Peníze, člověk, místo či věc, zdraví, nemoc, chudoba, strádání nebo nedostatek – nic z toho nemá absolutně nic společného s vaším štěstím. Vaše pravá podstata je štěstí. Jste štěstí, které hledáte. Ale jak jsem před chvílí řekl, je přikryté mnoha slupkami, jako u cibule. Musíte tyto vrstvy nevědomosti či máji odstranit, abyste našli, kdo jste.

Jakmile objevíte vaše skutečné pravé Já, že jste štěstím, už jej nikdy nebudete hledat ve vnějším světě. Pamatujte si, co máme dělat. Nezkoušejme měnit situace. Nezkoušejme měnit špatné v dobré. Nezkoušejme dosáhnout dobra lidské existence. Nic takového neexistuje. Veškeré lidské bytí se mění. Ve vašem životě se vše změní. Když dosáhnete opravdového štěstí, když se k němu probudíte a uvědomíte si, co skutečně jste, pak na tomto světě nebude nic, co by vás znovu dokázalo polekat, rozrušit nebo vám způsobit jakékoli problémy. Nebude nic, co by vám mohlo něco udělat. Budete zcela svobodní. A uvědomíte si, že toto je pravé štěstí. Tato blaženost – kterou jste vy sami – je všepronikající, všudypřítomná. A díky tomu uvidíte, že to nejste vy, kdo je naprosto šťastný, je to pravé Já (Self). A všude, kam se podíváte, naleznete pravé Já. Pravé Já není omezeno vaším tělem.

Lidé, kteří se dívají do světa a vidí nejrůznější situace, vidí svět a to, co jsou oni sami. Ale vy se podíváte do světa a uvidíte vaše pravé Já. Spatříte štěstí, kterého jste dosáhli. Nemá to nic do činění s vaším tělem, s vaší myslí, vesmírem, Bohem nebo s čímkoli dalším. Nejste oddělení od naprosté radosti, blaženosti a štěstí, jež pronikají tímto vesmírem. Jste tím.

Ale pamatujete si, co musíte udělat? Musíte odstranit vrstvy nevědomosti, zbavit se věcí, které vás rozrušují, odstranit hněv, pocity nenaplněnosti, úzkosti, zbavit se toho, co vás rozčiluje a o čem věříte, že vám způsobuje bolest. Neměňte podmínky. Změňte sami sebe. Začnete chápat a rozumět, že vše se odehrává ve vás. Ve světě není nikdo, kdo by vám skutečně dokázal pomoci. Neexistuje člověk, který by dokázal změnit vás samotné.

Musíte – za prvé – dojít k závěru, že tento svět a tento vesmír mě nikdy neučiní šťastným. Za druhé – musíte si uvědomit a poznat, že štěstí je vždy ve vás, jste to vy. Za třetí – musíte říci sami sobě: „Teď musím toto štěstí pozvat, stát se jeho ztělesněním. Tak se pozvednu nad svět a svět mě již nebude překážet, obtěžovat mě, rušit nebo mi cokoli předvádět.“

Začněte na sobě pracovat. To je sádhana. Začněte se spirituální praxí. Už se nikdy neporovnávejte s kýmkoli jiným. Ustaňte s pobíháním od učitele k učiteli. Už to nejste vy, kdo hledá řešení vašich problémů. Naučte se být tiší. Když začnete rozumět, že celý vesmír, vše, je tu jen kvůli vám, když začnete chápat, že kdybyste nebyli vy, nebyl by kolem žádný vesmír … Vy jste vytvořili veškerý vesmír. A každý člověk a vše, co existuje, je výtvorem vaší mysli – jak už teď víte. Všechno vychází z vaší mysli.

Proto jakmile začnete provádět vaši sádhanu, spirituální praxi, tak ta zatlačí všechny výtvory mysli zpět a zničí je. Postupně odhalíte, že jednou z největších sádhan a největší duchovní praxí je sebezkoumání. Začnete si uvědomovat, že átma vičára (sebezkoumání) je nerychlejší cestou k probuzení – k probuzení do skutečnosti, že jste věčné štěstí a blaženost.

Nejdříve studujete knihy, pak poznáváte různé učitele a později si uvědomíte, že na světě existují mudrci, džňáninové, kteří toho dosáhli a tak poznáte, že to není podvod. Nechcete pak začít s praxí, s duchovní praxí, která s vámi fakticky nic neudělá a nezpůsobí žádnou proměnu. Proto se chcete setkat s lidmi, kteří se tím stali, kteří mají opravdovou zkušenost naprostého štěstí a radosti. Tito lidé již nehledají své štěstí nebo zabezpečení ve světě, na trhu práce či kdekoli jinde. Tito lidí to opravdu vlastní. Proto chcete být jako oni. Také se chcete stát volní. Také se chcete osvobodit. A znovu zjistíte, že sebezkoumání je nejrychlejší způsob, jak se tam dostat. Tak začnete.

Jak to udělat? Zapomeňte na svět. Už se s nikým neporovnávejte. Nestarejte se o to, co dělá někdo jiný. Nechte lidí být a začněte pochybovat o tom, že myšlenky, které vstoupily do vaší mysli, vyjadřují vás samotné. Vše, co jste, vaše představy – o všem pochybujte. Pak začnete chápat, že vše, co se vám přihodilo, je tu proto, abyste nyní byli tím, čím jste.

Kdykoli můžete, sedněte si někam, kde je ticho a kde nebude vyrušováni. Po čase dokážete meditovat i při práci, řízení auta nebo jiné činnosti. Ale nejdříve musíte sílu meditační praxi získat v klidu.

Začněte pozorovat vaše myšlenky. Všechny myšlenky, které do vaší mysli vstoupí. Nedělejte mezi nimi rozdíly. Zeptejte se: „Komu tyto myšlenky přicházejí?“ Pokuste se být v tichu. Nehledejte odpověď. Tuto otázku musíte položit klidným způsobem. „Komu tyto myšlenky přicházejí?“ Odpověď vždy přijde sama od sebe. „Tyto myšlenky přicházejí mě. Já myslím všechny tyto myšlenky.“ Tak si uvědomíte, že „já“ je ten, kdo myslí myšlenky. Tak zkoumejte: „Co je zdrojem já? Co je já?“ Opět nehledejte odpověď. Jak to jen půjde, držte mysl tichou. A stejnou věc opakujte u všech myšlenek, které budou následovat. „Komu tyto myšlenky přicházejí? Tyto myšlenky přicházejí mě. Já myslím myšlenky.“

Provádějte zkoumání bez ohledu na své pocity. Když jste smutní, když vámi lidé, opovrhují, nebo když pociťujete nesmírné štěstí – toto štěstí nakonec stejně odejde – proto zkoumejte: „Ke komu všechny tyto události přicházejí? Kdo přemýšlí o štěstí, o smutku, o čemkoli? Odkud tyto myšlenky pocházejí? Přicházejí od mě. Odkud by jinak mohli přijít? Přicházejí odněkud z nitra mne samotného. Já je myslím. Takže, kdo jsem já?“ Je to to samé jako „Co je zdrojem já?“. Buďte tišší. Přijdou další myšlenky a s nimi provádějte stále to samé. Když už cítíte, že toho máte dost a vstanete a chystáte se na vaše povinnosti, pak zjistíte, že se přes den cítíte mnohem klidnější, více uvolnění, více v pohodě a svět vás už tolik neobtěžuje.

Pokračujte s touto praxí neustále, dnem i nocí, jakmile se vzbudíte a až do okamžiku, kdy jdete spát. Nikdy nepřestávejte. Zjednodušte si život. Právě touto praxí se váš život stane prostším. Už vás nebudou poutat všechny zbytečnosti, které vidíte ve zprávách. Už vás nebudou trápit katastrofy nebo projevená nelidskost – ale ne protože se o ně nestaráte, ale proto, že se stanete ztělesněním klidu a štěstí. A vy jaksi porozumíte, že svět je sen. Je podobný snu. Vše, co se na světě odehrává, je snem a absolutně to s vámi nemá nic do činění. Jste součástí skutečnosti. Jste skutečností. Vše se objevuje jako obrázky na plátně a vy jste plátno.

Vaše tělo stále bude dělat práci, pro kterou přišlo na svět. Můžete dělat cokoli, ale budete šťastní. Když praktikujete sebezkoumání, stáváte se stále více šťastnými. Ať se vám přihodí cokoli, dobré či zle, uvidíte, že je to já – osobní já – které reaguje. Proto budete pracovat na odstranění osobního já zkoumáním: „Ke komu to přichází? Co je toho zdrojem?“ a budete klidní. Stanete se klidem.

Můžete být v příšerných situacích. Může se s vámi odehrávat cokoli. Vaše tělo může procházet všelijakými zkušenostmi, ale vy budete šťastní. Uvědomíte si, že nejste tělo, které těmito zážitky prochází. Nejste mysl, která myslí všechny myšlenky. Jste naprostá svoboda, čisté uvědomování. Jste absolutní skutečnost. Jste brahman – bytí-vědomí-blaženost. Jste vše a vše je v pořádku.