"Realizace naší pravé přirozenosti je Osvobozením."
Úvodní stránka
Knihy
Přednášky
Texty
Videa
Fotografie

Ramana Maháriši
Arunáčala
Annamalai svámí
Sádhu Óm
Robert Adams
Drobné texty z časopisu The Mountain Path
1) S. S. Cohen - Ramana Sat Guru, MP č. I, 1966
2) Kumari Sarada - Ahoj "Já", nazdar "Já" - MP č. III, 1983

S. S. Cohen - Ramana Sat Guru

S. S. Cohen byl dlouletý žák Ramany Maharišiho, autor několika knih o Ramanovi a jeho učení. Zde na webu je k dispozici přednáška S. S. Cohen a Ramana Maháriši, konaná dne 10. 12. 2003.

Když Šrí Kršna končil svou misi na zemi a připravoval se k návratu do Vajkunty, svého věčného příbytku, jeho přítel Uddhava, který byl k jeho osobě velmi připoután, se ho v slzách dovolával, aby jej vzal sebou a říkal: „Ó Svrchovaný, mám velkou obavu, že po zničení džadu rasy zemi zcela opustíš. Nemohu snést pomyšlení, že bych měl být jen na jediný okamžik vzdálen od Tvých nohou. Uděl mi milost a vezmi mě sebou do Tvého Božského příbytku. Jak bych mohl žít bez Tebe a být od Tebe oddělený?“

Kršna mu odpověděl, že by mělo být jeho zájmem nelnout k tělu Kršny, ale měl by zůstat v Himalájích a zabývat se jógou. Až se zbaví veškeré připoutanosti ke své rodině a příbuzenstvu, ať celou svou mysl zaměří na Něj. Kršna pak pokračoval: „Příteli Uddhavo, musíš mít stále na paměti, že cokoli tvá mysl myslí, cokoli tvé oko vnímá, cokoli tvá ústa vyřknou, vše je výtvorem mysli, a je proto zdánlivé. Tím, že kontroluješ svou mysl a smysly, spatříš vše v sobě samém a sebe sama ve Mně, svrchovaném Pánu. Dojdeš-li tohoto poznání, budeš ponořen ve spokojenosti Seberealizace a nezažiješ v životě potíže.“ (Bhagavata Purana XI, 6-7).

Jak Šrí Kršna, tak i Ramana Mahariši věděl, že nejvyšší duchovní výsledky poskytuje jedině soustředění mysli na vlastní skutečnou přirozenost, což je absolutní Skutečnost samotného Pána, svrchovaného Gurua. Připoutanost a služba vnějšímu Guruovi – Mistrovi, je vlastně druhotně důležitá. Následující událost, která se odehrála v mé přítomnosti, ukazuje, jak si Ramana Mahariši cenil toto soustředění mysli a kladl ji výš než službu. Stalo se, že stoupenec, který vykonával službu anglického korespondenta úřadu ášramu, nebyl k dosažení a tak sarvadhikari (správce ášramu) požádal majora Chadwicka, který žil v ášramu, aby jej na jeho místě zastoupil. Chadwick to odmítl, ale trápilo ho svědomí, že si tak počínal. Když jsme byli po večeři s Ramanou Maharišim sami, nepamatuji se však přesně kdy, poněvadž je tomu už asi 27 let, Chadwick vše Ramanovi vypravoval a závěrem se ho zeptal, zda si počínal správně. Ramana odpověděl, že Chadwick mu činí největší službu tehdy, když medituje, protože tím svou mysl nesmírně ovlivňuje.

 

Kumari Sarada - Ahoj "Já", nazdar "Já"

Zkoumání „Kdo jsem já?“ se zprvu týká postoje dotazování. Je třeba zničit náš dlouhodobý špatný návyk ztotožňovat se s tělem. Jak to však učinit? Prvním krokem je otřást upokojeným pocitem, že se zcela známe. Jsem stále tím, za jakého se beru? Nebo jsem podroben změnám či podléhám nějaké iluzi? Jedině když vzniknou pochyby, když vznikne nálada zkoumat, pak se mysl začne stáčet dovnitř. Proto zkoumání „Kdo jsem já?“ je ladění, je to opravdový postoj zkoumání. Když je ego opravdově zkoumáno, tak automaticky směřuje ke svému zdroji. Dostáváme se ke svému zdroji, když pozorujeme svou „já myšlenku“, nebo když si klademe otázku „odkud pocházím, odkud se pociťuji?“. Všechno jsou to ve skutečnosti doplňující otázky k otázce „Kdo jsem já?“.

Při tomto procesu se „já myšlenka“ ponořuje do svého zdroje. „Já myšlenka“ není sebezkoumáním zničena, spíše se stane čirým odrazem svrchovaného Já. Co se zničí je existence „oddělené entity“, a to, co začne prosvěcovat, je Já jsem Já – Srdce. To je duchovní Srdce, které nemá s fyzickým nic společného. To není něco nového, ale je to pouze objeveno takové, jaké je. Bhagaván Ramana Mahariši říká, že Srdce tepe jako Já jsem Já, že prosvítá. Toto Já jsem Já je formou svrchovaného Já. Bhagaván příliš často nezdůrazňuje přirozenost svrchovaného Já, spíše stáčí naši pozornost na to, co známe, tj. upozorňuje na „já myšlenku“, protože je pro nás snadné zaměřit svou pozornost na to, co známe, než na to, co nepoznáváme – na svrchovaného Já. Avšak jsou místa, kde Bhagaván velmi jasně popisuje zkušenost svrchovaného Já. Je třeba vědět, že toto Já prosvěcuje jako Já jsem Já, že je našim Srdcem a že je v dosahu každého z nás.