První článek (jako autor je uveden M. M. V.) vyšel v časopise "The Mountain Path" (čtvrtletník vydávaný Ramanášramem) - v čísle II, roku 1972. Druhý článek - od Šrí K. Natésana - pochází pravděpodobně z téhož časopisu, ale jiného data.
1) Někteří stoupenci ztrácejí trpělivost, protože nevidí okamžité výsledky své sádhany. To je však projev sobeckého pohledu. Svámí Ramdas řekl: „V některých případech milost působí, i když není nic viditelného ke spatření. Např. když chcete rozlomit kámen, tak ten se dejme tomu rozpadne po dvaceti úderech. Když jste do něj uhodili první ranou, žádná změna na něm není vidět. Ale molekuly uvnitř kamene se pohnuly. Každý úder něco způsobuje. Nezapomeňte však, že k rozbití kamen je třeba dvaceti úderů.“
Jednomu stoupenci, který si stěžoval, že dělá malý duchovní pokrok, Bhagaván řekl: „Pokud jste se podrobil svému guruovi, pak kdo jste, že měříte, zda jste dosáhl duchovního pokroku či ne? To nechte na guruovi.“
Bhagaván také poznamenal, že sadguru působí v nitru. Pravý uctívající, který zažil i jen tu nejmenší vizi velikosti a moci Pána či sadgurua, nevzhlíží již k nikomu jinému než k Pánu, aby ho osvobodil od strachu a nedostatku. Když bude pod ochranou Pána, a na to absolutně spoléhá, pak bude jeho vlastní zdar zabezpečen. Když zjistí, že jeho Pán je všechno ve všem, již ho nežádá o nic jiného, než o Něj samotného, protože On jediný Je.
2) Existuje cosi, co nemůžeme popsat a ani definovat – nazývá se to Bytím či Existencí. Je to něco, co není stvořené a není to ani následkem nějaké příčiny. Je to samo o sobě existující a nemůžeme o tom říci, zda je to On či Ona, neboť to jsou jen lidské pojmy. Mudrci upanišad to nazývají tat, což znamená To. Také používají výraz sat, což znamená cosi, co existuje. Sat není netečné a ani není mrtvou skutečností. Má vibrace. Sat (bytí) je spojné s čit, tj. s vědomím, a přirozeností čit je blaženost – ánanda. To celé se nazývá sat-čit-ánanda. Je to nejvyšší koncepcí indické mysli, která věří, že existuje Skutečnost, jež všechno rodí a z níž všechno vychází. Tuto Skutečnost označuje velkými písmeny jako „TO“.
Mějte opravdovou víru ve svého učitele, ve svého gurua. Musíte však také jasně vědět, co máte při praxi dělat. V první řadě máte mluvit co možná nejméně a za druhé, máte myslet jenom na to, co právě v tomto okamžiku děláte, a ne na to, co máte udělat a ani na to, co jste již předtím udělali. Nikdy nelitujte toho, co se už stalo a ani si nepředstavujte, co se může stát. Jak to jen lze, tak potlačujte pesimismus a zlé myšlenky a staňte se zdravými optimisty.