"To, čemu uctívající Boha říká sebeodevzdáni, nazývá člověk provádějící senezkoumání džňánou. Oba se snaží vrátit ego zpět do zdroje, z něhož vzešlo, a nechat je tam ponořené."
Úvodní stránka
Knihy
Přednášky
Texty
Videa
Fotografie

Ramana Maháriši
Arunáčala
Annamalai svámí
Sádhu Óm
Robert Adams
Výroky moudrosti

 

 

 

 

Talmud
Plň přikázání Boží z lásky k Bohu a nikoli ze strachu před Ním. Konej své povinnosti a následky ponech Tomu, kdo ti je uložil.

 

Sv. Terezie Avilská (1512 – 1582)
Věci tohoto světa jsou tak nicotné, že se zdají být dětskými hříčkami a žerty. Proto ten, kdo si v nich libuje, je jako nerozumné dítě, protože se zabývá dětskými věcmi.

Celý život je pln klamů, dvojakosti a podvodů. Jak šťastnou je ta duše, které Pán dá poznat tuto pravdu.

Když duše uvažovala, že vše, přirovnáno k Bohu, je pouhé nic, pak nevím, jak by se mohla zastavit u některé stvořené věci a přilnout k ní.

Bůh dobře ví, co potřebujeme a není nutno Mu radit, co nám má dát. Mohl by nám totiž právem říci, že nevíme, oč žádáme.

Všechny úzkosti o časné věci se mají vložit do rukou Božích. Bůh se o nás stará tím větší měrou, čím méně o tyto věci pečujeme.

 

Vivékánanda (1863 - 1902)
Ať je něco světského nebo posvátného, nic nemůže být dosaženo s neklidnou myslí. Ať je to podnik vznešený nebo nepatrný, vše musí být vykonáváno s největší péčí a pozorností. Ujišťuji vás, že ti lidé, kteří jsou pevní v práci světské, jsou také pevní ve svých duchovních cvičeních.

Lidé se musí naučit zvyku pamatovat a myslit stále na Boha, neboť jenom Boha mohou nazývati svým. Avšak mnozí v tomto životě tuto pravdu nepoznávají.

 

Františka Lopézová (španělská abatyše z 16. stol.)
Čtvrthodinka modlitby se soustředěnou myslí v oddanosti a pokoře přináší duši více užitku, než pětidenní cvičení v pokání v žíněném rouše a v askezi, při postech a spánku na holé zemi, poněvadž to je jen umrtvování těla, kdežto soustřeďováním se duše očišťuje.

 

Sv. Augustinus Aurelius (354 – 430 n.l.)
Bloudě jako zběhlá ovce hledal jsem Tě, ó Pane, zatímco Ty jsi prodléval ve mně. Namáhal jsem se hledat Tě zevně a Ty přece máš své sídlo ve mně, když po Tobě toužím a na tebe myslím. Putoval jsem cestami tohoto světa, abych Tě hledal a nenalezl jsem Tě, poněvadž nadarmo jsem venku pátral po Tobě, kterýž si byl přeci v mém nitru.

Vůbec bych, můj Bože, vůbec bych nebyl, kdyby Ty jsi nebyl ve mně, či spíše bych neexistoval, kdybych nebyl v Tobě, z něhož a skrze něhož a v němž jsou všechny věci.

 

Bouvier de la Mothe Guyonová (1648 – 1717)
Jest třeba vytrvat v úplném odevzdání se Bohu bez úvah a bez rozumového pátrání. Veliká víra dává velkou sebeodevzdanost a člověk má důvěřovat Bohu, i když se zdá, že všechna naděje je marná.

 

Dhammapadam
Starostmi o děti a majetek se trápí pošetilec, nevěda, že ani sám sobě nepatří. Jak mu tedy mohou patřit děti nebo majetek?

 

Jan Eckhart z Hochheimu (1260 – 1329)
Člověk nemůže nabídnout Bohu nic Jemu milejšího nad vnitřní klid (v koncentraci na Něho). Tvoje bdění, modlitby a posty nepovažuje Bůh za nic, ve srovnání s tímto klidem. Bůh nepotřebuje nic, než abychom mu dali klidná srdce. Potom v duši způsobí takové věci, že žádný tvor nemůže jich pochopit nebo do nich nahlédnout.

 

Tomáš Kempenský (1380 – 1471)
Když se sám nemůžeš učinit takovým, jakým by ses míti chtěl, zkus se učinit takovým, jak bys chtěl, aby jiný byl podle libosti tvé.

Od všeho pozemského se musíš jednou odloučit, ať chceš nebo nechceš. Neodloučíš se však nikdy od Boha, z něhož jsi vzešel a jímž budeš tak dlouho přitahován, až opět do Něj vyplyneš. Přidržuj se Boha v životě i ve smrti, spoléhej se na Něho, neboť On jediný ti v nouzi a utrpení může pomoci. Nespoléhej se na třtinu a neopírej se o ni, neboť se ohýbá větrem sem a tam, neboť veškeré tělo je jako tráva a všechna její nádhera uvadne jako polní květina.

 

Jan Ámos Komenský (1592 – 1670)
Sám sobě světem buď a ve světě nehledej sebe. Jen málo s lidmi obcuj, a to jen ve věcech potřebných. A když jsi nějakou věc vyřídil, hned se sám k sobě navracej! A tak to čiň po celý život.

Kdo se cele oddá do vůle Boží, ten pohlíží na dobro i zlo, radost i bolest, život i smrt jako na jedinou pravou cestu z běd ke šťastnému konci, kterou nás vede Bůh slitovník.

V požitcích je zklamání a stále se obnovuje pocit hladu a žízně po předmětech našich žádostí.

 

Michael Molinos (1640 – 1697)
Je třeba, abys věděl, že tvoje duše je střediskem a obydlím a říší Boha a aby nebeský král mohl spočinout na trůnu tvé duše, je nutno, aby tvoje duše byla čistá, klidná a prosta hříchu, nepohnutá bázní, prosta chtíčů a myšlenek a naplněná mírem.

Nejpřednější pravidlo, kterému se má duchovní člověk podrobit, jest dovolit všem věcem jejich běh a do ničeho se nevměšovati, k čemu nejsi nucen svou povinností, poněvadž duše, která vše opouští, aby Boha nalezla, počne pak vše, co hledá, nalézat ve Věčném.

 

Šrí Rámakrišna (1836 – 1886)
Když jedno ponoření se do moře nestačí, abyste nalezli perlu, tu se nedomnívejte, že v moři není perel. Potápějte se znovu a znovu a pak jistě budete nakonec odměněni. A tak, když váš první pokud spatřit Boha bude bezvýsledný, neztrácejte odvahy. Vytrvejte v takových pokusech a buďte si jisti, že nakonec získáte Boží milost.

Nebojte se ponořit hluboko do moře Božství. Nebojte se, neboť je to moře nesmrtelnosti.

 

Henry David Thoreau (1817 - 1862)
Miluji svůj osud do morku kostí. Náš současný život je plodem, který jsme si vysloužili a nyní ho musíme snít do posledního sousta.