Pravé náboženství je univerzální a věčné. Samo o sobě je životem, pravdou a bytím. Není ničím, k čemu by se mohl člověk připojit nebo být z od něj odloučen. Nemůže ho vlastnit a ti, co si činí nárok, že jej mají, ti ho ztratili. Univerzální náboženství je univerzálním vědomím a láskou. Požaduje na nás, abychom žili podle velkých zákonů života, z nichž nejpřednější je jednota všech bytostí.

Co je možné organizovat nebo svazovat pravidly není život či spiritualita, ale je to hmota, která nemá život. Organizované náboženství je, řečeno jinými slovy, ztuhlá spiritualita. Abychom objevili živou spiritualitu, musíme nechat za sebou dělicí čáry organizovaných náboženství. Do toho, co je opravdu duchovní, jsme schopni vstoupit jen do té mír, jak jsme překročili své vnější ztotožnění s třídou, vírou a vlastenectvím. To vyžaduje, abychom vnímali jednotu všeho jako skutečnost života. Opravdová náboženská mysl se může ztotožnit se všemi věcmi v jednotě pravdy. Do jaké míry máme povýšený postoj, do té míry odpadáváme od spirituality, která představuje všechno a nic – a stáváme se pouhou nálepkou, zastáncem nebo propagátorem.

Všechna opravdová náboženská učení mají svá srdce v univerzální pravdě, kterou je život nad myslí a intelektem a která přebývá nad veškerým rozlišeností slov a myšlenek. To však musíme pro sebe objevit sami, a to vlastní meditační praxí. Vyžaduje to však trpělivé a namáhavé soustředění pozornosti – naučit se schopnosti vědomě si něco uvědomovat, za které není jiné náhrady a žádné jiné řešení. Když se nám podaří odhalit pravdu nějakého duchovního učení, pak už nejsme omezeni jeho pojmenováním ani formou. Nejsme vázání jeho ukazateli, které jsou vymezeny časem, místem a osobností – a spatřujeme univerzální pravdu tak, jak sama existuje.

Duchovní učení je hodnotné do té míry, jak se stává závěrem samým o sobě a když nevytyčuje nejzazší specifičnost času, místa a osob. Náboženství v běžném slova smyslu, které je spojeno s dogmaty a vírou, je při hledání pravdy spíše překážkou než pomocí. Skutečný cíl představuje vstup do naší pravé přirozenosti, která je nad myšlenkami a vírou. Pravé náboženství vede k našemu pravému Já, nikoli k nějaké osobě, knize, organizaci či instituci.