Účelem života člověka není dosažení osobního štěstí, nebo aby se nám podařilo uplatnit naše práva či uskutečnit naše touhy, i když i to může mít své důležité místo. Opravdovým účelem našeho života je další evoluce vědomí ve světě. Jinými slov – je to práce pro dobro všech. To vyžaduje službu a sebeobětování, při kterém se můžeme vzdát svých osobních tužeb pro vyšší cíl.

Pravá služba se projevuje tehdy, když v mysli není žádná myšlenka na osobní zisk, když se nehledá žádné odměna nebo osobní uznání. Je to činnost vykonávaná pro všeobecné blaho a pro hodnotu, kterou má sama o sobě. Když naše činnost nemá formu služby, pak vytváří karman a vázanost k vnějšímu světu a nakonec se stává destruktivní.

To však neznamená, že máme svůj život věnovat jen dobročinnosti nebo sociální či politické činnosti, i když i ty mohou být užitečné. Pravým významem je, že nemáme jednat z důvodu sebestředného zájmu, ale proto, že se obětujeme Pravdě. Praxe meditace je nejvyšší formou služby, při které obětujeme všechnu světskou či vnější aktivitu a věnujeme ji vnitřní síle zření.

Občas se ale stává, že mysl je příliš vzrušená a dezorientovaná, takže není schopná meditovat, ba ani není způsobilá zpívat mantry a zabývat se jógovou činností. Tehdy se mysl nejlépe utiší prací či nesobeckou službou. Když jsou naše tělo a mysl zaměstnány prací, zvláště pak nesobeckou službou, pak mysl nemá prostor k pomatenosti a nepropadá vlastním problémům. Obecně máme jen své osobní problémy, protože jsme k nim připoutáni. Když však přijmeme všechny světové problémy jako vlastní, pak naše osobní problémy přestanou být důležité. A jelikož je přestaneme krmit vlastními myšlenkami, zcela přirozeně odpadnou. Zklamání nás potkává jedině tehdy, když nevyhledáváme nesobeckou službu, ale toužíme po tom, aby nás jiní učinili šťastnými.

Avšak i v případě, že se nám medituje snadno, je velice důležité, abychom vykonávali nějakou službu, a tu abychom vědomě zařazovali do našeho každodenního života. Je jedno, zda se jedná o službu ve prospěch jiných, zda vyučujeme, píšeme nebo jen vykonáváme jednoduchý úklid. Dokud slouží naše činnosti jen našemu zdaru, pak naše meditace nemůže přinášet skutečné výsledky. Naše činnosti se stanou meditací, jen když je vykonáváme bez zaměření na osobní odměnu.