Jóga v klasickém slova smyslu představuje proces, pomocí kterého utišujeme mysl a posléze ji překonáváme. Není to pouze soustava fyzických pozic nebo duchovních cvičení. Její hlavní metodou je meditace a ne vnější činnost, i když tato má v rozvinutí bytosti také své náležité místo.

Jógové pozice přinášejí tělu klid a vyrovnanost. Jógové dýchání uvádí vitální sílu do harmonie a energie. I když toto představuje velkou hodnotu, samo o sobě nás to nemůže přivést nad myšlenky. Jako základ je třeba použít meditaci, jinak je používání těchto metod neúplné. Mentální techniky, jako např. opakování manter nebo vizualizace jsou pro meditaci také důležitými pomůckami. Stabilizují myšlenkový proces, jehož ustání je nezbytné. Když však při nich nehledíme nad ně, tj. k Božskému Vědomí v nás, mohou se nakonec stát překážkami.

I když bylo nalezeno mnoho pomůcek a praxí, jak usnadnit praxi jógy, hlavní jógový postup je velmi prostý. Říká, aby sádhak nadále již nehleděl ven a nehledal tam pravdu či štěstí, ale že má spočívat ve své pravé přirozenosti, kterou jóga nazývá puruša neboli vyšší Já. Tato přirozenost je volná od všech úvah. Takové vnitřní přebývání vyžaduje zkoumání a podrobení, které představuje dva hlavní aspekty jógové praxe. Zkoumání znamená, že sledujeme náš myšlenkový proces zpátky k jeho zdroji, který je ve vědomí. Podrobení se znamená víru ve vnitřní skutečnost, spolu se zanecháním našeho vnějšího hledání, chceme-li do ní vstoupit.

Bez určité jógové praxe, kterou představuje meditace, nemůžeme se dostat nad naše lidské problémy. Všechny ostatní praxe, ať jsou jakkoli užitečné, se ukazují za nepostačující a nezpůsobí v nás skutečnou změnu. Proto se musíme vrátit k vědě a praxi jógy, jakožto základu naší kultury. Jak již řečeno, jóga není pouhé provádění jógových pozic někdy v ranních hodinách, ale vyžaduje, aby celý náš život kořenil ve vědomí a meditaci.

Meditace na nás požaduje, abychom poskytli prostor rozvinutí tomu, co je nad jmény a tvary, když opustíme naše vžité názory a začneme přijímat věci tak, jak se mají. To je však možné jedině tehdy, když zpochybníme a ustaneme s vírou v hmotu a znalosti a za nejvyšší hodnotu budeme považovat uvědomování si sebe sama. Meditací vstupujeme do nové dimenze existence, kde naplnění spočívá ve spatřování, pozorování. Nadále již nepožadujeme na pocitech či myšlenkách, aby nám říkaly, že žijeme. Stav spatřování nám dovoluje, abychom se ponořili do celého vesmíru, a to je pravým cílem jógy.